Evie otočila hlavu a uviděla Sebastiana, jak k ní běží.

Když k ní konečně dorazil, předklonil se s rukou v bok, lapal po dechu a jeho výraz byl nečitelný.

Střetl se s ní pohledem a jeho hlas byl plný upřímnosti. „Omlouvám se.“

„Co to sakra má být?“ pomyslela si Evie a ani se na něj nepodívala.

Právě zvedla nohu k odchodu, když ji popadl za paži.

„Co chceš?“ Vzhlédla k němu a v očích jí blesklo pod