Když Alaric znovu otevřel oči, zjistil, že se dívá na spící tvář Evie, jen pár centimetrů od té své.

Na vteřinu zapomněl, kde je, a pak si to uvědomil – skutečně strávil noc v její posteli. Na tváři se mu rozlil široký, přihlouplý úsměv, jak ji pozoroval.

Chvíli tam jen tak ležel v naprostém klidu, dokud sebou najednou netrhl. ‚Počkat, neměl jsem jít do práce?‘

Co nejtišeji vyklouzl z postele a vy