Když se Alaric domyl, svlékl si košili a posadil se na postel.

Evie vzala vatovou tyčinku, namočila ji do masti a jemně mu ji vklepala do ran. „Proč to vůbec děláš? Nakonec jsi to stejně ty, kdo z toho vyvázne zraněný.“

Alaric se pousmál: „Mně to nevadí. Zlobíš mě jenom proto, že mě miluješ.“

„Jsi den ode dne drzejší,“ rýpla si Evie.

„Kdybych nebyl takhle drzý, nikdy bych si tě nezískal,“ opáčil A