V tu chvíli na dlouhé chodbě před operačním sálem zavládlo hrobové ticho. Doktorka Milesová měla hlavu tak skloněnou, jako by se chtěla propadnout do země. Sevřela pěsti, neodvažovala se na Arthura pohlédnout a promluvila: „Paní Vanguardová mi vyhrožovala, abych to udržela v tajnosti. Ve skutečnosti se to nedalo tajit dlouho, ale myslela jsem si, že byla tou zprávou natolik otřesena, že ji odmítal