Když stál Lucius tváří v tvář rozzuřené Valerii, moc dobře věděl, že nemá smysl s ní bojovat přímo. Proto na ni vrhl omluvný úsměv. Ona netoužila po ničem jiném než ho roztrhat na kusy, protože o jeho plánech neměla sebemenší tušení.

„Luciusi, nemáš v úmyslu mi to vysvětlit?“ Valerie tu nebyla od toho, aby se dívala, jak se usmívá. Vlastně teď, když se na ni uculoval, cítila, jak jí v hrudi bublá