Valeraine

Hřejivý dotek Bastianovy ruky, která mě lehce hladila po tváři, mě vytrhl z hlubokého spánku. Zamrkala jsem a uviděla ho, jak sedí vedle mě na posteli.

„Nerad tě budím,“ řekl tiše. „Ale musíš něco sníst.“ Projel mi prsty vlasy a jeho drsné konečky prstů přitom zavadily o mou kůži, což do mě vyslalo vlny tepla všude, kde se mě dotkl. „Cítíš se na to jít se mnou do jídelny, nebo ti mám nec