„Něco mě napadlo,“ řekla jsem jen tak zničehonic, když mi v hlavě svitla myšlenka.

Bastian se posadil, podepřel se o loket a zvedl obočí.

Strávili jsme v posteli dobrou hodinu a splnilo to svůj účel. Zničilo to napětí, které nás předtím hrozilo udusit, a nahradilo ho rozkoší. A trochou bolesti.

Leželi jsme tam potom pohodlně propletení, vyčerpaní a rozehřátí, zatímco vánek z otevřených oken přejíž