„Jaký jsi měla den?“

Měla to být nevinná otázka. Ale od té doby, co mi Valeraine dala jasně najevo, jak „divné“ jí přišlo, když jsem se vyptával na její práci a přitom před ní tajil, že jsem její šéf, jsem se k tomuhle zvyku vracel s obavami.

„Byl fajn.“ Věnovala mi nucený úsměv. „Vcelku průměrné pondělí. Spousta porad.“

Sleze si boty a začala si uklízet věci. Novinkou v dnešní rutině byla zastávk