„Dnes odpoledne bych chtěla vidět Beatrix,“ řekla jsem Bastianovi. Právě se posadil vedle mě k snídaňovému stolu. „My dva bychom se mohli sejít večer na večeři. Co ty na to?“

„To zní skvěle.“ Vzal si velké sousto omelety a při žvýkání vypadal zamyšleně. „Vlastně mi to dá čas na extra trénink se smečkou. Hodilo by se jim to. Jen mi dej vědět, kdy budeš chtít večeřet.“

Kývla jsem. „Ještě o něčem jse