Bastian

„Už je to nějaký čas, co se tenhle vchod použil,“ zamumlal jsem a přejížděl prsty po maltových spárách starého cihlového krbu. Po několika sekundách tápání jsem hmatem poznal to správné místo a klekl si před něj. Ano, bylo to tam – v maltě byl vyřezán právě takový prostor, abych mohl uchopit přední okraje jedné z cihel a zatáhnout za ni...

Uvolněná cihla se vysunula asi o centimetr dopředu