Valeraine

Na moment jsem přerušila své úzkostné přecházení, právě když jsem stála před Beatrix. Seděla s nohama křížem v jednom z křesel u našeho kavárenského stolku.

„Jsem blázen, Beatrix? Nejsem v tomhle už moc přecitlivělá?“

„Ne,“ řekla pevně. „Val. Ty tady nejsi ta šílená. Teď jsem se té mrše podívala do očí a víc než kdy jindy věřím, že se s ní děje něco fakt divnýho. Je nervózní a podezřelá