„Prostě tomu nemůžu uvěřit,“ řekla Valeraine. Miminko měla ležérně, ale pohodlně usazené na boku. Obě upíraly své modré oči na Beatrix, která si balila věci do velkého kufru rozloženého na nadýchaném bílém přehozu. „Budeš nám tu hrozně chybět.“

„Vrátím se, Val. Slibuju. Víš, že bez vás dvou dlouho nevydržím.“

„Já vím. Jen jsem si zvykla, že tě mám nablízku. Bylo to skvělé, Beatrix, že jsi tu s nám