V nejluxusnějším a nejdražším boxu podzemního nočního klubu Velvet Lounge seděli dva muži, z nichž vyzařovala dominantní aura.

Nepili však alkohol, ani je nedoprovázely žádné dámy.

Declan střelil pohledem po muži s kamennou tváří, který seděl vedle něj. Ten držel mezi prsty zapálenou cigaretu a občas z ní potáhl.

„Dome, vzal jsem tě sem, abys se pobavil. Jak se máme bavit, když odháníš všechny holky svým výrazem? Co kdybych sem pár děvčat pozval?“

Jakmile ho však Dominic probodl pohledem, Declan ten nápad okamžitě zavrhl.

„No dobrá, fajn. Žádné holky zvát nebudu. Už jsi spokojený? Každopádně, dnešní show bude mít zlatý hřeb, protože se vrátila nejlepší tanečnice Velvet Lounge a dnes večer vystoupí. Slyšel jsem, že je to nádherná dáma s velmi sexy postavou.“

Když Declan mluvil, v očích se mu zaleskl chtíč; nemohl se dočkat, až představení uvidí.

Dominic odklepl popel z cigarety a lhostejně pronesl: „Nezajímá mě to.“

Declan nalil dvě sklenky vína a zeptal se: „Dome, ta dívka, kterou hledáš... jak vlastně vypadá?“

Dominicovi blízcí přátelé věděli, že už šest let po nějaké dívce pátrá. Chtěli vědět, jak vypadá žena, která si takto podmanila Dominicovo srdce.

Dominic si lokl vína ze sklenice, kterou mu Declan podal. Přimhouřil oči a odpověděl: „Nevím, jak vypadá.“

Declan se při těch slovech zakuckal a vyprskl víno, které právě pil. „T-ty nevíš, jak vypadá? Jak ji v tom případě chceš najít?“

Dominicova odpověď Declana naprosto zaskočila. V Declanových očích byl Dominic hlavou nejmocnější rodiny v Port Kingsley. Byl legendou v obchodním světě, proslulý svou mimořádnou inteligencí a lstivou taktikou.

Dominicova upřímná odpověď však způsobila, že teď zněl jako idiot.

Dominic do sebe obrátil zbytek sklenice a zhluboka si povzdechl. Světlo v jeho očích mírně pohaslo, když se ponořil do vlastních myšlenek. Najít tu dívku je skutečně výzva, ale věřím, že ji jednoho dne najdu.

V tu chvíli DJ na pódiu vzrušeně oznámil: „Přivítejte prosím naši nejlepší tanečnici, slečnu Fawn!“

Vzápětí se před zraky všech objevila žena v bílých saténových šatech. Začala ladně tančit kolem tyče. Bílé šaty jen podtrhovaly eleganci této krásné umělkyně.

Dav v příští vteřině propukl v nadšený jásot.

Declan, který nebyl schopen odtrhnout oči od pódia, při tom pohledu poplácal Dominica po koleni.

„Páni, ta je krásná. To je poprvé, co vidím tanečnici u tyče v tak cudném úboru. Vůbec nepůsobí neslušně. Naopak, vypadá jako bohyně.“

Dominic v tanečnici okamžitě poznal Seraphinu, ženu, kterou předtím potkal v nemocnici.

Jeho pohled ochladl a on zhluboka potáhl z cigarety.

Declan se k němu naklonil a řekl: „Dome, tahle ženská není špatná. Líbí se mi.“

Dominic odvětil: „Jestli máš zájem stát se nevlastním otcem, klidně to na ni zkus.“

„Cože?“ Declan se na něj zmateně podíval.

„Její dceři jsou už čtyři nebo pět let,“ vysvětlil Dominic a v duchu uvažoval. Ta malá holčička je docela zajímavá. Mluvila jako dospělá, a dokonce prohlásila, že mě pozve na jídlo.

Declan byl ohromen. „Má tak svůdnou postavu, i když už má v tomhle věku dceru. Jaká škoda. Takové plýtvání.“

Declana u srdce píchlo. Měl pocit, že kdyby o tom věděli ostatní muži v davu, sdíleli by jeho zklamání.

Když píseň skončila, Seraphina popošla dopředu a poklonila se publiku.

Vzápětí se v davu strhla licitace. „Deset tisíc!“

„Dvacet tisíc!“

„Padesát tisíc!“

Podle pravidel Velvet Lounge si nejlepší tanečnice musela připít s tím, kdo nabídl nejvíc, přičemž vydražená částka se považovala za spropitné pro tanečnici.

To byl pro Seraphinu také nejlepší způsob, jak si vydělat co nejvíc peněz. Zatímco poslouchala výkřiky z davu, v duchu se modlila, aby se částka vyšplhala co nejvýše.