„Nenaviď mě, Dominicu, prosím. Je mi jedno, kdo další mě nenávidí, ale záleží mi na tom, jestli to děláš ty.“

Byl to směšný pohled. Přestože Dominic seděl přímo naproti ní, promlouvala k sedadlu po jeho levici. Občas se rozplakala v novém návalu slz. Bylo to, mírně řečeno, zneklidňující.

Dominic sepjal ruce a opřel se jimi o stůl. V koutcích rtů mu pohrával nečitelný úsměv.

„Takže říkáš, že to chc