Po včerejším večerním utrpení se Reginald probudil v rezidenci Vanceů s chmurným výrazem. Když zahlédl Eleanor, chladně si odfrkl a odvrátil tvář, neochotný se na ni byť jen podívat.

Eleanor k němu přistoupila. „Co se děje?“

Reginald se rozhlédl a pak chladně odpověděl: „Proč jsi z toho, co se v noci stalo, musela dělat takový poprask? Já si přece musím zachovat důstojnost.“

A co, že jsem už starý