Seraphina a Clara se vydaly na střechu, kde na balkóně našly bílou pohovku. Obě se posadily a zadívaly se na nebe.

Byl to krásný slunečný den a mraky vypadaly velkolepě.

"Jaká to nádherná podívaná." Clara si povzdechla. Kéž bych byla pták volně létající ve vzduchu.

V Seraphininých očích převládal omámený výraz.

Když to Clara zpozorovala, opřela se Seraphině o rameno a zeptala se: "Není tu něco, o