Jeho slova ji na okamžik zarazila. „Zamlouvám se snad Mordecaiovi? Nikdy jsem z něj ten pocit neměla. Vždycky jsem předpokládala, že ho prostě jen baví předstírat, jak dobře mě zná.“

Způsob, jakým s ní mluvil, působil dojmem, jako by se znali už dlouho, a jemu to vůbec nepřipadalo nepatřičné.

Seraphina na to nebyla zvyklá, ale byla ochotná se s tím smířit už jenom proto, že chtěla vidět svou matku