Pohled Kenzie
Dobře, tohle jsem nečekala. Věřím, že nikdo z naší Jednotky to nepředvídal, a stále jsem z toho trochu vyvedená z míry.
Kapitán Jett oznámil svůj odchod do výslužby během ceremoniálu, který ze mě měl udělat plnohodnotnou členku Jednotky, ale po jeho oznámení se věci vyvinuly trochu jinak.
Starší Jude mě jmenoval novou kapitánkou Jednotky a všichni mi začali provolávat slávu, ale já nebyla schopná ze sebe vypravit ani slovo. Jsem tu něco málo přes šest měsíců a teď mám vlastní Jednotku.
Vím, že se našlo pár dalších, kteří se stali kapitány do roka od svého příchodu, ale nejsem si jistá, jestli je to v tuhle chvíli to, co v životě chci nebo potřebuju.
Chci říct, je to čest, že věří v mé schopnosti. Má to však i svou stinnou stránku. Možná budu muset navštívit smečku Umbra Vale a nejsem si jistá, jestli jsem na to momentálně připravená.
„Kapitánko, Starší Jude s vámi chce mluvit. Čeká ve vaší kanceláři,“ říká Josiah, můj zástupce, a já si říkám, proč se se mnou Starší Jude nespojil linkem. „Máte nastavený blok, kapitánko.“
Usměji se na Josiaha, když vycházím ze svého pokoje. Nepřevzala jsem jen funkci kapitánky, dostala jsem také Jettův pokoj, což znamená bydlení na opačné straně nejvyššího patra. Josiah mě následuje do mé kanceláře v prvním patře a každý, koho potkáme, mírně skloní hlavu na znamení úcty k mému postavení.
„Kéž by to nedělali, cítím se kvůli tomu nesvá. Jsem pořád stejný člověk jako dřív, a teď mi najednou titíž lidé, kteří mě ignorovali, projevují úctu,“ říkám Josiahovi, když další žena mírně skloní hlavu.
„Bude to ještě horší, začnou s tebou i mluvit,“ odpovídá škádlivě a Nyxara se může potrhat smíchy.
Tiše na Josiaha zavrčím a on je dost chytrý na to, aby si ode mě udržel malý odstup. Je jedním z mála lidí v naší Jednotce, kteří vědí, co o mně říkali členové jiných jednotek – každý z nich naznačoval, že jsem byla Jettovou milenkou.
Teprve když někdo prohlásil, že si musím jít najít své vlastní skutečné pouto druhů, došla mi trpělivost i Nyxaře. Ten zatracený idiot je stále na ošetřovně, a jakmile se plně zotaví, pošlou ho domů.
Od té doby se nikdo neodvážil utrousit podobnou poznámku, ale vražedných pohledů jsem schytala dost a takhle mi to vyhovuje. Členové mé Jednotky vědí, že jsem se tam, kde jsem, dostala díky tvrdé práci, a nikdo z nich nezpochybňuje mou schopnost vést.
„Starší Jude, omlouvám se za ten blok. Právě jsem dokončovala přípravu na poslední zkoušku a nechtěla jsem se nechat rozptylovat,“ řeknu, když se posadím za stůl.
„To nic, věděl jsem, že se učíš. Chtěl jsem to vyřídit osobně a v soukromí. Vím, že to pro tebe bude těžké – a možná taky ne,“ řekne Starší Jude.
S Josiahem na sebe pohlédneme; ten chlap mluví v hádankách a já na to dneska nemám trpělivost.
Starší Jude ke mně natáhne obálku a já si ji po krátkém zaváhání z jeho ruky vezmu. Poznám znak smečky a mým prvním instinktem je hodit ji po Starším Judovi zpět, ale zvědavost zvítězí.
S hrdostí oznamujeme Obřad Alfy pro našeho syna Xandera a Obřad Luny pro jeho družku Lilu.
Zbytek karty se neobtěžuji číst. Zavřu ji, vložím zpět do obálky a podám ji Staršímu Judovi.
„Oba víme, že Xander a Lila nemají pravé pouto druhů, což pro Starší představuje problém, ale také chceme vyslat zprávu všem ostatním smečkám v království. Takže počkáme až do obřadu a tobě se dostane té cti jim oznámit, že Obřad Alfy se ruší,“ řekne Starší Jude.
Josiah se na mě na okamžik podívá, než mu zřejmě dojde, proč se právě mně dostává té cti překazit Obřad Alfy.
„Kolik máme času?“ zeptám se Staršího Judea. Musím se na to psychicky připravit.
„Máš víc než šest měsíců na přípravu. Znáš pravidla pro zrušení obřadu Alfy nebo Luny. Také se ujisti, že je stanoven termín slyšení pro Alfu Lazaruse, pro případ, že by chtěl naše rozhodnutí napadnout před králem,“ odpoví Starší Jude.
„Dobře, Josiahu. Pojďme tuhle šaškárnu rozjet. Chci mít vyplněné formuláře o zrušení. Alfa Lazarus si o ně řekne a bude žádat o slyšení, aby zvrátil jejich vlastní zákon smečky,“ řeknu a vyprovodím Staršího Judea ke dveřím.
Otevřu dveře, abych Staršího Judea pustila ven, a uvidím svého druhého zástupce Jaspera, jak čeká přede dveřmi.
„Pojď dál, Jaspere. Máme toho víc než dost a naštěstí i spoustu času na to, abychom to udělali. Potřebuji ale nějaké odpovědi a ty mi s tím možná pomůžeš,“ řeknu, když Jasper vejde do mé kanceláře.
Josiah mu podá obálku a já tiše zavrčím už při pouhém pohledu na ten znak smečky.
V mé kanceláři je chvíli ticho, ale pak se Jasper začne nehorázně smát.
„Nechte mě hádat, my jim tu jejich šťastnou slávu překazíme?“ zeptá se a začne se smát ještě víc. Někdo má zřejmě radost z toho, že bude za kazisvěta, a já se musím taky uchechtnout.
Rozhodnu se jim oběma říct, proč mám tu výsadu řešit zrušení právě já, a oba muži hlasitě zavrčí.
Jasper prošel podobnou situací a Josiahovi bylo spojení přerušeno dříve, než se stihlo vytvořit pouto.
Proč si Xander vybral Lilu místo mě, zůstává stále neznámé; Jasper i Josiah oba vědí, proč byli odmítnuti. Ani jeden z nich neměl dostatečně vysokou hodnost; obě ženy chtěly Alfu.
No, tak hodně štěstí. Většina Alf je arogantních, protivných a hrubých; upřímně věří, že jsou darem Bohyně pro všechny ženy.