S těmito slovy se Lyra otočila a vyšla z pokoje, přičemž nechala Valeria stát v ohromeném tichu. Věděla, že to nebude snadné, ale musela se postavit za sebe a své vlastní štěstí. A možná, jen možná, se nakonec všechno v dobré obrátí.

Lyra vyšla z Valeriova pokoje a kypěla vzteky. Nemohla uvěřit, jak se chová, jako by na Kaelenově oběti vůbec nezáleželo. Rázovala chodbami a cítila, jak jí v žilách