Pohled Cilliana

„O čem to mluvíš?“ vyštěkl jsem.

Garrett ukázal do rohu kanceláře, ale já nikoho neviděl.

Zbláznil se snad?

Nebo jsem slepý?

Zvedl jsem nos k nebi a zhluboka nasál vzduch.

Celé tělo mi ztuhlo, když jsem si všiml jemné, téměř neznatelné vůně růží, která se vznášela ve vzduchu; byla to ta samá vůně, která vyprovokovala Phantoma, když jsem vstoupil do klubu.

Phantom zavyl a drápal se