Pohled Cilliana

Nervózně jsem čekal v hale na Elaru. Už jsem byl osprchovaný, oblečený a úzkostlivě jsem si pohrával s kravatou.

V žaludku jsem měl celé hejno motýlů, kterých jsem se nemohl zbavit, a pohled mi neustále skákal k hodinkám.

Sedm večer – byl čas.

„Jde po schodech,“ řekl najednou Garrett vedle mě.

Můj pohled se stočil ke schodišti a v tu chvíli jako by se všechno zpomalilo, když se Ela