Lara.

Zbytek cesty proběhne v tichosti.

Táta po svém rozhovoru s mým druhem už neřekl ani slovo. Kaelen mě naopak drží za ruku tak pevně, jako by se bál, že mu vyklouznu, když stisk povolí.

Má mysl uvízla na jednom místě. Potřebuji zavolat Vikovi a potvrdit, jestli už jsou v letadle, ale také se bojím, že by mohl zjistit, že je něco v neplatnosti.

„Můžu mu zavolat, tati?“ nakloním se dopředu a jeh