Lara.

Když odejdou, v pokoji zavládne ticho. Povzdechnu si a skloním pohled ke Kianovi. Stále má schovanou tvář a já nevím, proč se takhle chová.

„Cítí ten stres, víš. Každé dítě se cítí v bezpečí u své matky,“ řekne táta a měkce se na nás podívá. Políbím své miminko na hlavičku. Jak ironické. Má vlastní matka mě chce mrtvou.

„Mrzí mě, že ti to udělala, holčičko. Měl jsem tě chránit, ale jen jsem