Lara.

„Silněji, Kaelene,“ vydechnu a připravím se na další ránu. Můj druh však vyšle jen slabý úder, jako to dělal celou poslední hodinu.

„Vážně, zlato?“ zamračím se na něj a unaveně se svalím na zem. On se na mě podívá omluvně.

„Laro, omlouvám se, ale nesnáším, když ti ubližuji,“ zašeptá můj druh, zatímco ke mně přichází s lahví vody. Kaelen si přede mě klekne a jemně mi otře pot z obličeje. Chov