Kaelen.

Jsem v té nejtemnější místnosti, jakou jsem kdy v životě viděl. Místnost nemá okna, dveře ani špetku světla.

S námahou se zvedám z chladné podlahy a horečně se rozhlížím po cestě ven, ale žádná tu není.

Slyším je za zdí. Svou plačící družku a syna. Volají mě, abych je zachránil, ale jak to mám udělat, když nedokážu zachránit ani sám sebe?

„Laro...?“ zoufale křičím a tluču do zdi, která mě