Elara

„Kaelene!“ vykřiknu vylekaně, když spatřím ten vražedný záblesk v očích svého druha. Co se to s ním děje? Měl to být jen přátelský trénink, ale nevím, kdy se to všechno změnilo.

Bohyně! Už v něm nedokážu číst.

„Přestaň s tím, prosím,“ zamumlám prosebně, když se chystá podříznout Dravenovi hrdlo. Ví vůbec, co ho tahle hloupá chyba bude stát?

Nezáleží na tom, jestli je to můj druh, nebo ne. Ve