POHLED VEXTY

„Měla jsi vidět ten její výraz, když vešla do kuchyně a slyšela, o čem si služebné povídají – bylo to hrozné. Myslela jsem, že se rozpláče,“ vybuchla Augra smíchy. „Její... tvář... úplně zbledla jako duch,“ koktala, jak pokračovala, a tělo se jí na židli kymácelo, jak se třásla smíchy.

Já se smála taky, dlaň jsem si přitiskla na ústa, abych potlačila zvuky, které se mi z nich draly, z