*Kael*

Zdi akademie mi ještě nikdy nepřipadaly tak těsné.

Těmito chodbami jsem procházel celá léta, znal jsem nazpaměť každé zakřivení kamene i úhel schodů, ale v poslední době se na mě tlačily a dusily mě způsobem, který jsem dřív nepoznal.

Možná to bylo tím, že pokaždé, když jsem se podíval na Elie, jejíž kůže byla bledá horečkou, kterou po sobě zanechala pečeť, viděl jsem, jak málo ji dělí od ú