Elie

Svět utichl – až příliš.

Popel se snášel jako sníh přes bojiště a slabě zářil pod roztříštěným úsvitem. Vzduch se stále chvěl po výbuchu, který uzavřel trhlinu, ale zvuk utichl a zanechal po sobě jen duté ticho, ze kterého mě bolelo na hrudi. Stěny Akademie stály za námi napůl zhroucené, kostra z kamene a vzpomínek.

Balgore stále stál.

Vrávoral poblíž srdce toho, co bývalo kruhem Rovnodennost