POHLED ELARY

Ani Zavian, ani Kaelen nepřestali s tím, co dělali. Zavian se jen podíval nahoru a já cítila, jak se mi na kůži ušklíbl, když si uvědomil, kdo tam stojí a zírá. Tváře mi hořely jasnou červení a já se pokusila odvrátit zrak, ale jeho ruka na mé bradě mě nutila se dívat.

„Jestli se odvrátíš, přestaneme,“ zašeptal mi do ucha. „Co myslíš, že teď vidí? Chceš, abych ti to řekl?“

„Ne,“ vypra