POHLED ELARY

Vešla jsem do Ronanova pokoje, nevěděla jsem, co řeknu, ale věděla jsem, že mě v tu chvíli potřebuje.

Jakmile jsem vstoupila, byla jsem šokovaná, ne proto, že by v pokoji byl nepořádek, ale spíš proto, že tam nebyl. Všechno bylo dokonale uspořádané, vypadalo to přesně jako vždycky a můj bratr seděl ve svém čtecím křesle se sklenkou vína v ruce.

Ten pokoj byl svědectvím o jeho vztahu s