POHLED ELARY

„Jak jí je?“

„Říkala jsem ti,“ zamumlala jsem, chuť železa jsem měla stále silnou v hrdle, „jsem v pořádku.“ Podívala jsem se na tělo té služebné. „Myslím, že bychom měli zjistit, kdo ji poslal. Chci říct – ona mě prostě – prostě mě přiměla si myslet, že mě chceš mrtvou ty.“

Voktor neodpověděl. Ani na mě nepohlédl.

Místo toho se obrátil k doktorovi klečícímu vedle mě, prošedivělému mu