POHLED ELARY

„Proč musím jít taky?“ zeptala jsem se a v hlase mi zněla neskrývaná nevíra. Voktor mi právě oznámil, že se vrací ke smečce a bere mě s sebou. Jen my dva.

Všimla jsem si, jak se mu mírně pohnuly oči, jako vždy nečitelné, a tak jsem rychle dodala: „Chci říct… už jsme opustili hranice. I kdybych chtěla jít, bylo by těžké se nepozorovaně vrátit. Já… já nemám vlka. Byla bych vyčerpaná dří