POHLED ELARY

Probudil mě zvuk měkkých kol valících se po nerovné zemi, slabé vrzání dřeva a jemné houpání jedoucího vozu. Na pár vteřin jsem si nebyla jistá, kde jsem. Pak mi teplo tlusté deky kolem mě, slabá vůně bylinek a čistého lnu a tlumené světlo pronikající skrze těžké závěsy připomněly, že už nejsem ve válečném stanu.

Mrkla jsem a pomalu se posadila.

Kupodivu mě tělo nebolelo. Ani trochu.