POHLED ELARY

„Proč jsi jim nezabránil, aby to jedli?“ vyštěkla jsem ve chvíli, kdy se za námi zavřely dveře. Jídelní síň byla teď dvě chodby za námi a ticho v pokoji pro hosty působilo v porovnání s ní téměř dusivě. „Moji—“, zarazila jsem se, s dechem uvízlým v hrdle. „Tvoji muži. Mohl jsi je varovat.“

Voktor neodpovídal.

Klidně přešel k širokému stolu u okna, sundal si plášť a přehodil ho přes op