POHLED ELARY

„Kam jdeme?“ zeptala jsem se, ne proto, že bych nutně potřebovala vědět cíl. Upřímně, měla jsem o něj větší starost než o cestu. To, jak mě nesl v náručí a brodil se sněhem, muselo být vyčerpávající.

Měla jsem pocit, že se pohybujeme celé hodiny, i když jsem ztratila pojem o čase. Část mě se chtěla narovinu zeptat, jestli není unavený, jestli si nepotřebuje odpočinout, nebo mě aspořád