POHLED ELARY

„Mrtvý,“ zaslechla jsem někoho blízko sebe říct. Ignorovala jsem to a dál se dívala.

Zpočátku pracovali v tichu, nebo se to tak možná jen zdálo. Svět mi připadal utlumený, a přesto jsem slyšela všechno: skřípění bot o štěrk, vlečení těl po zemi, dutý úder oceli o dřevo, když sbírali zbraně.

Pak jsem zaslechla dalšího vojáka zamumlat: „Ten je taky pryč,“ a druhý odpověděl: „Naskládej h