POHLED LADY KENZIK

Byl den zkoušky.

Lady Kenzik seděla ve svém kočáře a kožené sedadlo se pod ní s každou zatáčkou kol mírně pohupovalo. Venku se křupání kopyt na zmrzlé cestě mísilo s mumláním rostoucího davu.

Vzduch uvnitř byl nasycen slabou vůní inkoustu a papíru – byly tam její poznámky, rozkazy, upomínky, z nichž žádná jí nepomáhala uklidnit podráždění, které jí pulzovalo v těle.

Slova matria