POHLED ELARY

Ani se neobtěžoval to popírat.

Znovu jsem přistoupila blíž, tak blízko, že jsem cítila jeho dech na čele. „Voktore,“ řekla jsem potichu. „Už nejsem křehká. Nejsem ta dívka, kterou sem poslali zemřít. Znám svou cenu a vím, co chtějí. Také vím, jak toho využít.“

Zvedl ruku, chvíli váhal a pak mi ji položil na zátylek, prsty rozprostřené na kůži. Jeho sevření bylo pevné, ne dost na to, a