POHLED SERYNY

„Konečně je to hotové,“ zamumlala Seryna. Ani se nesnažila skrývat úlevu, kterou cítila, když vystupovala z kočáru s koleny, která se stále chvěla. Studený vzduch ji pálil v plicích, jako by to byla ona, kdo bojoval.

Sníh byl všude rozrytý – otisky bot, stopy po vlečení těl, cákance krve, které na ledu už tmavly. Stráže vytvořily kolem kočáru volný kruh; někteří lapali po dechu, jiní