Pohled Vareka

„Ne,“ zamumlal Varek znovu, zatímco přecházel po svém pokoji a jeho boty dopadaly na podlahu tak tvrdě, že ho to samo dráždilo. „Jak je to vůbec možné?“

Přejel si rukou po tváři a přinutil se dýchat, ale neklid lezoucí mu pod kůží to nezpomalilo. V okamžiku, kdy Elara vyslovila slova pomalu působící jed, v něm něco přeplo do úplně jiného stavu bdělosti.

Nebyl to ten lehkovážný strach