Pohled Elary

„Takže o Stínotkalcích nevíš vůbec nic?“ Jeskyni náhle naplnil jeho smích. Proč ho to tak pobavilo?

Mračila jsem se, zatímco se dál smál. Smích se odrážel od kamenných stěn a vracel se zkreslený, vrstvil se přes sebe, až bylo těžké poznat, kde začíná a kde končí. Z toho zvuku mi naskakovala husí kůže, ne proto, že by byl hlasitý, ale proto, že v sobě nesl jistotu. Nesmál se, aby mě za