Pohled Vareka

„To...“ Varek ztuhl.

Světlo pochodní míhalo po široké podzemní mýtině a jeho mozek odmítal přijmout to, co viděly jeho oči. Kámen hyzdily dlouhé šmouhy krve, v hlíně tmavly husté kaluže a cákance šplhaly po stěnách, jako by proti nim byl někdo mrštěn. Všude byly rozházené zbraně – zlomené kopí poblíž středu, dýka napůl zarytá u otisku boty, meč přeražený u jílce, jako by byl rozdrcen