POHLED ELARY

Jeskyně nás pohltila v okamžiku, kdy jsme překročili práh.

Co mě překvapilo jako první, nebyla tma, ale její absence.

Čím hlouběji jsme postupovali, tím teplejší byl vzduch; chladnou noc venku vystřídalo vlhké horko, které se lepilo na kůži i na zbroj.

Kamenné stěny se místy zužovaly, pak se znovu rozšiřovaly do nerovnoměrných komor vyhloubených spíše propadem než záměrem. Země pod na