~Pohled Maeve~

Nic mě nikdy neumlčelo tak jako Vanderova slova před malou chvílí. Ta naprostá intenzita mě paralyzovala, moje mysl se snažila zpracovat to, co právě přiznal. Zírali jsme na sebe a já cítila, jak se vteřiny natahují do věčnosti, než se mi podařilo najít hlas.

„Já… já… já jsem…“

Slova ze mě vypadla v koktání, sotva slyšitelná. Vanderův pohled ztvrdl a celá jeho přítomnost se změnila;