~Maevein pohled~

Nenáviděla jsem koncept smrti.

Jak může být někdo v jednu chvíli tady, dýchat, smát se, žít – a v tu další prostě... pryč? Jejich hlas, teplo jejich doteku, důvěrnost jejich přítomnosti, všechno vymazáno, jako by tu nikdy nebyli. Viděla jsem to už příliš mnohokrát v těch sterilních, lhostejných zdech nemocnice a pokaždé mě to v hloubi duše rvalo na kusy. Bylo to jako zírat do prop