~Pohled Vandera~

„Zamlouvám si první sousto.“

Zasténal jsem a bušení v hlavě hrozilo, že mi lebka praskne jako vejce. Otočil jsem se k Zaneovi, který se na mě díval se znepokojivou vážností, a podařilo se mi zachroptět: „První sousto na co?“

„Na to, kdo sní toho druhého. Jestli dojde k tomu, že budeme hladovět, zamlouvám si první sousto a sním nejdřív tebe.“

Navzdory pulzující bolesti v lebce jsem