~Pohled Vandera~

„Kaelene? Co se... Co se to děje? Proč jsme tady?“ Annalise v něm taky musela vycítit tu změnu, protože její hlas byl plný čistého zmatku.

Ale já jsem neřekl nic. Jen jsem na něj dál zíral a říkal si, kdy to všechno začalo. Jeho rysy vypadaly naprosto stejně. Stejně jako tehdy, když jsem byl dítě. I přes to divadlo, přes všechna ta slova, která se chystal říct a o kterých jsem věd