~Pohled Vandera~

Zamrkal jsem a otevřel oči, vidění se mi rozostřovalo a zase vracelo. Na okamžik jsem nevěděl, kde jsem – svět byl jen opar tlumených zvuků a rozmazaných tvarů. Tělo jsem měl těžké, malátné a na jazyku mi ulpívala slabá pachuť krve. V nose mě štípal zápach spáleného kovu a chemikálií.

Skrze tu mlhu ke mně doléhaly hlasy – naléhavé, zběsilé. Pokusil jsem se posadit, ale bokem mi pr