V Tahliině bytě jsme strávili asi tři hodiny. Nyla seděla v ložnici, když jsme dorazili, a slyšel jsem, jak na ni Tahlia tiše mluví, zatímco jsme čekali v malém obývacím pokoji. Vypadalo to tam přesně tak, jak jsem si pamatoval. Rev vypadal rozzlobeně.

„Nylo,“ oslovil jsem ji přes Tahliino rameno. Viditelně se pokusila ode mě odtáhnout a viděl jsem, že tohle bude těžké.

„Kaelene, dej nám chvilku,“